Petr má v Kafematu spoustu propriet na pořádný pour. Jasně že do popředí je posunováno espresso, ale proč nevyužít výstavku alternativ, která zatím působí spíše jako dekorace…
Přeptejte se na něco na filtru (zvěsti tvrdí, že má i Nekisse od Doubleshotu)
Tak… a je to tady…. rok je za námi. A když to vezmu kol a kolem, jsem tam kde jsem byl před rokem… příspěvek píšu ze stejného místa, přede mnou je stejná situace. To je trochu divný pocit. Jaká bude budoucnost?
Přemýšlel jsem nad tím, že šálků jsem vypil za tu dobu asi na deset let. Není důležité Vás bombardovat s každým shotem, který do sebe vpravím. Myslím, že z nějakého fotobombení se mi dařilo občas vybočit do vyšší dívčí, kde jsem přinášel témata, která mi plní hlavu a chtěl jsem slyšet Váš názor. V tomhle duchu bych asi rád pokračoval. Myšlenka příspěvku denně ať už je jeho kvalita vyšší či nižší je více klukovská, myšlenka příspěvku, který za to stojí a může otevírat diskuzi je více profesionální a mě bližší. Snad mi prominete, že jsem nedokázal udržet tu linii 356 příspěvků, pokud mi to nedokážete odpustit, pak se Vám co nejsrdečněji omlouvám. Přesto si myslím že 365coffeecups mají smysl. Dokázaly mě spojit s Vámi a dokázaly otevřít dveře mnoha projektům.
Tedy vstupujeme do druhého roku a já pro Vás ve spolupráci s dalšími skvělými lidmi chystám něco snad zajímavého, nedokážu nebýt tajnůstkář, protože kdyby cokoliv nevyšlo, rád to smetu pod koberec. Rád bych, ale naznačil, že tomu svému žvatlání snad dodám další dimenzi. Vstoupíme tedy do nového roku spolu? A nenudí Vás to už? Já se totiž rozehřívám…
Zuzka Černá (provozní Original coffee – Betlémská) je cuptasterem roku! A už si balí do Melbourne, jsem strašně šťastnej, protože si to za svou práci a píli a všechno co pro kávu dělá opravdu zaslouží! (Zároveň jsem trošku se svýma pěti rozpoznanýma kouskama ztrapněnej ale o tom radši moc mluvit nebudeme) Velká škoda je, že si s ní nebalí kufry Olda z Monoloku, který zaválel v Latte artu (nějaké trable s pasem, asi ho kvůli tmavým rysům prohlašují za teroristu). Viděli jste to finále? Já jsem z toho skutečně paf! Úroveň šla za ten rok o šílený kus nahoru. Všichni jsou profíci, všichni jsou skvělí a všichni si zaslouží vyhrát. To že se to povedlo tomu starýmu jezevci Michalovi Kocmanovi (majiteli Coffee Fusion) je ještě větší pohádka o Popelce. Michal je prostě Pan Barista s velkými písmeny. Jeho vystoupení bylo absolutně profesionální, čisté, jsem moc rád, že trofej je v jeho rukou!
Začíná se nám to komplikovat! Pokud chci bejt jednička měl bych to zvládnout od dneška za cca 18 let, protože do města vstoupil novej šerif gringo! Jeho fotřík je Zdenda Smrčka a ten už se postará o to, aby malej Rosťa vyrostl v budoucího světovýho šampiona… tak jo… mám cca patnáct let na vyhrání baristy a pak abych si pomalu balil fidlátka což? No prostě velká gratulace a Rosťo, vítej mezi náma 😉
Alchymie v Alchymistovi se opět probouzí, chystá se nová letní sezona a provozní a hlavní barista Petr Holata se zamýšlí nad drinky pro letní dny. Kombinace espressa, kapky džusu a ledu dokáže příjemně osvěžit. Petr dokáže stále překvapovat a zajímá mě jak to dopadne, až svoje umění pořádně rozbalí. Nedávno se mu povedlo vyhrát cuppingovou soutěž v Domě kávy, teď si hraje s drinky… kdo ví co bude dál?
Barista roku je za dveřmi, takže v Pražírně jedeme většinou na silně překofeionované vlně. Zuzka testuje jednu kávu za druhou a snaží se pro finální rozhodnutí, která se nakonec stane jejím soutěžním espressem, vyhraje to Roasting Party? Dle prvního pohledu jsou skoro našimi klony tak by to mohlo vyjít. Mě totiž fakt neskutečně chutnají.
Wau, tak to bylo velké! London Coffee festival je hodně povedená a trochu overhyped akce. Samozřejmě že mi padá brada před všemi hvězdami Londýnské kávové scény jen co se objeví v mém zorném poli. Zorganizované to mají moc dobře, přesto se člověk nevyhne veletržní tlačenici. Ale nevím zda mě oslovilo něco jiného kromě limitované edice skleněných keep cupů s korkem a stanoviště jedné z nejvíc supercool věcí co jsem kdy viděl (Alpha Dominche a jejich steampunk, plně mechanizovaný vacpot, který prostě potřebuji ve své vysněné kavárně. Stál jsem asi pět minut nevěřícně u chlápka co tuhle nádheru obsluhoval až se mě sám musel zeptat, jestli náhodou nechci taky ochutnat. Když jsem mu říkal, že tu mašinu znám z internetu odběhl, a po chvilce se vrátil s tričkem pro mě… tohle jsou ty skutečné geeky chvilky, juch)
O čem jinak byla moje London journey? O čem jiném než o kavárnách. Proběhlo nej. espresso v Prufrocku, flat white ve Flat White, moderní variace na Anglickou jménem BERT v Lantaně, a v Kaffeine mi rozšířili obzory, když k espressu podávali panáka ledové cascary, pro zážitek z celé kávové třešně. Jedna z nejvíc famous věcí byl samo že Attendant, tedy kavárna v prostoru suterénních Vicktoriánských veřejných záchodků. Tady můj hipsta teploměr přetekl a explodoval, protože cool tu znamenalo úplně vše.
Tak tedy Londýn, jeho šíleně hnusné pivo (kromě lahvového a to Vám doporučuji, držte se lahvových Ejlů) a zjištění, že tady nejsme tak hrozně za opicema, nejsme vůbec pomalý, a kdo to tvrdí měl by jet na ozdravný pobyt do Pelhřimova, možná se neumíme tak strašně culit jako oni, ale opravdu tohle chcete? Voskovou figurínu bez citu? Nebo chlápka za barem, s kterým se dá pokecat o tom co trápí vás i jeho? Protože v Londýně se končí s konverzací po jednom komplimentu k Vaší osobě, pak už je objednávka uzavřena a vy jen dejte tipa a ztraťte se… Ne, nejsme tu sto let za opicema, když se tvrdí že Praha je Londýn v roce 2008, myslí se to rozsahem do počtu kaváren a jejich zákazníků, rozhodně se nemluví o kvalitě, jsou místa a to mluvíme o třetí vlně, kde je káva až na prvním místě, a tomu je podřízen i zákazník “buď rád že jsi tady, vypij si svůj shot a jdi domů.” A pak jsou místa, která třeba dřív byla kávovou Meccou, ale dnes už chybí vášen, s kterou do toho Česká scéna jde. Kluci a holky mají práci v kavárně v Londýně asi tak na stejné úrovni jako my práci v Mekáči, pro ně je to fajn při-výdělek na škole, pro nás serious shit. Takže když se mluví o Praze ve srovnání s Londýnem, mělo by nám dojít, že my jsme nezačali před deseti roky jako tam, začali jsme ve srovnání s nimi, nastavili stejnou laťku a každý nový podnik tady už jí jen posiluje a rozšiřuje. Jsem na Českou scénu pyšný a každý kdo se ofrňuje by si měl udělat výlet za hranice republiky a svojí povýšenosti.
Sezona trhů je nadobro zpět! Takže si vytáhněte ponožky a jedem osm cappuccin, pět latte a hejbni sebou… Ne, nedívejte se na tu řadu, museli byste utéct je taaak dlouhá. Po TĚCHTO dnech mám po zavření očí před sebou jen tamper a nebo vír v konvičce s mlékem. Takové dny sebou občas přinesou i katastrofu v podobě rozsypané kávy, ale nekoukej se zpět, ani kupředu na frontu, prostě makej!
Tak se to povedlo! Kluci z Kávového Klubu postavili svůj sen. Linea se probudila ze zimního spánku, barvy zaschly, a dlažební kostky se usadily na své místo. Karlín ožil dalším kávovým místem, které Prahu dokáže nasytit kofeinem v tempu více než vražedném:) vše zapadá do sebe víc než kostičky Tetrisu. Jen si stoupněte do rohu místnosti a dívejte se kolem sebe, Zdeněk s Adamem totiž každý kousek prostoru promýšleli do posledního detailu. A když na to přijde, vjeďte si pro shot až k pultu, dlažba připomínající chodník Vám to dovolí též. Tak si při čekání na tramvaj nezapomeňte zpříjemnit den na této zastávce…
Řekněme si narovinu, že něco tak hustýho jako undergroundová vintage kavárna v dámskym fitku to jen tak nevymyslíš! To prostě působí snově a je to hroznej mazec!
365 cups of coffee 