Rozhodně si nemyslím, že by Vaše pracovní plocha měla být skládkou. Jistě, jsou podniky, ve kterých na podobném principu vybudovali celý trademark, ale to není tento případ. Jde mi o drobnosti, které jsou z jistého důvodu důležité pro obsluhu.
Například malý červený jeřáb, jeden z bambilionu co musela skládat náše chef Terezka pro svatební catering na kterém se podílela. Zůstal u nás a střeží nás v Zrnkách.
Stejně tak šťastná rolnička zavěšená na Anfimu též v Mezi Zrnky. Přál bych Vám zažívat to každodenní peklo když jí musíte uchytit zpět pod závit, ale nikdo by si jí nedovolil dát na jiné místo.
V neposlední řadě tady je malý Zdenda. Pražírenský tvořič čokolády byla po rok toužená fíčura, která nám ulehčila 15m. z každého připravovaného nápoje na bázi horké čokolády. Před ním bylo nutné každý šálek čokolády připravovat manuálně, což v rukách Zdeňka Smrčky bylo vždy doprovázeno smutným povzdechem: “Jó,jó!”
P.S. A kávovar v Pražírně se jmenuje Milena, protože ten den co ho přivezli bylo v kalendáři hádejte jaké jméno? Svět je složený z takových malých radostí, které z Vašeho pracovního (velmi čistého a funkčního) prostoru dělají domov. Jaké jsou ty Vaše nezbytné drobnosti, co Vám pomáhají cítit se za barem jako doma?