Vždy když tuhle potvoru nastavuji, hlavou mi běží Vogonská poezie a přeji si abych jí mohl recitovat pořád!
Ó fretná chrochtobuznosti!
Tvé mikturace jsou mi
Co zprudlé žvastopunksery na plzné včele
Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frůnícími kvrdlovrzy
A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty
nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem,
tak bacha na to!
Ach jak se mi ulevilo! Tohle nerozdejchá. Zodpovězme si jen jednu otázku abyste pochopili jak se cítím. Hádejte kde přesně leží dokonalé nastavení mletí? Poradím Vám, hledejte mezi záchyty!