Učený z nebe nespadl! Nikdo se nemůže postavit bez předchozí zkušenosti za kávovar a vykouzlit hejno labutí (pokud někoho takového znáte, tak to fakt potřebuji vidět!!!) Samozřejmostí je, že pokud se chcete dostat mezi špičku načančaných malovačů labutí a traktorů, velice Vám pomůže pracovat v prostředí kde jsou zkušenější kolegové, kteří Vám jsou schopni poskytnout zpětnou vazbu na Vaše snažení a nejlépe máte prostor pro trénink.
V mém případě se jednalo o vskutku raketový start v září 2011(blob vlevo nahoře a všechny další bloby), každé cappuccino co jsem si zkoušel mezi čepováním piva na tehdejším pracovišti, jsem si hezkypjekně zacvakal, nikdo mi nestál u zadku a neříkal mi jak správně šlehat mléko, většina umění pocházela odkoukaná od těch velkých pánů zpoza baru, nebo věčným přehráváním a nadáváním u youtube videí. Následoval vstup do světa “profíků” za pomoci dvou seminářů (barista – pod vedením Michala Křižky a Latte art – již u Zdeňka Smrčky a Adama Dvořáka) Tahle zkušenost nepřinesla to, že bych maloval jako náš oblíbenec Tamagochi (Junichi Yamaguchi) došlo ale k výraznému zlepšení technické úrovně, právě tady mi někdo stál za zadkem a říkal co mám změnit. (Opravdu jsem si myslel, že když odejdu z kurzu od Zdeňka, tak to budu válet jako on, chtěl bych abyste mě viděli jak zdrcený jsem byl, že ani po našlehání padesáti litrů jarové vody a hektolitrech mléka je v kafi pořád zlomená větvička místo rosetty snů)
Takže nepřestávejte, zkoušejte to dál a dál a ono to půjde! I Zdeněk při svém začátku dostal dobrou příležitost se rozvíjet, v době otevření OC Palladium pracoval v jedné z tamních kaváren a na tu dobu šlehal neuvěřitelných 60l mléka za víkend, to se potom cvičí lépe, než když vydáváte jedno cappuccino za hodinu.
Nezapomeňte, že aby z Vás byl “profesionál” a zvládli jste vytyčenou disciplínu na dobré úrovni, platí pro jakoukoliv činnost 600h tréninku (ať už jde o učení jazyka nebo hru na kytaru) tak… vzít konvičku, kápnout do ní kapku jaru a ke strojům mládeži!
365 cups of coffee 