Stojím na Jiřáku u stánku a vidím přicházející stvoření připomínající dámu v nejlepších letech. Očekávám problém, protože budeme nejspíš řešit, že jí nemohu připravit tureckou kávu. Dáma přichází, objednává a při přejímání kelímku to přijde: “Vy máte problém! Zavolejte mi, Ciao!” Spražený jak kávové zrno jsem stál ještě pět minut a hloubal, zda by mi věštila budoucnost a nebo ze mě udělala rockovou hvězdu…
365 cups of coffee 
A to jsem myslela, že když tě vidím, mám problém spíš já 😉
Ježiš no snad se tak hrozně nemračím.
Právě naopak 🙂