Pokaždé když procházím kolem “Vinárny U Venouše” je mi trochu smutno. V závěru roku 2011 jsem zde zažil svůj kávový velký třesk. Díky předchozímu pronajímateli, panu Stařičnému pražiči v Yakima coffee: milý rozhovor, ochotné vysvětlování a hutné máchání v kavárenské atmosféře, ze které dál nechcete odejít.
Byl vizionářem, otevřel podnik tam kde chyběl a přesto to nevyšlo. Zvoní mi v uších když mi někdo vypráví, že na Andělu chybí kavárna.