Napochodovat si to hned po příjezdu do Berlína do Kreuzbergu, byla největší pitomost jakou jsme udělali. Taková duševní facka byla pro mě skoro k neunesení. Kreuzberg válí!
Nejdřív park se skupinkami lidí uživajících si siestu u grilu, pak klub u řeky, co strčí Náplavku do kapsy s prstem v nose. Načež se před námi Kreuzberg rozevřel a slupl nás jako malinu.
Moje negativní myšlení se muselo chvilku vyrovnávat s tím, že nemám být v depresi, ale radovat se jako dítě. Což se povedlo a hodně za to vděčím nejvíc funky burger bistru jaké jsem zatím viděl. Burgermeister zřízený z bývalých toalet pod dráhou nadzemky, je jako z jiného světa, ve kterém nic není problém a lidé si užívají. Po naplnění pupíků stylovou dobrotou jsme se vydali prozkoumávat netušené krásy a ztratit se v tomhle megacity. Trocha architektury a spousta nachozených kilometrů, které se pro nás stali symbolem Berlína (kdo by sakra jezdil vlakem).
Prozkoumání toho co znamená slovo beer garden doopravdy, kromě toho že Vám v Praze někdo dá na zahrádce zvětralý pivo do plastu, byl jeden z dalších highlightů. Pokud myslíte, že první den byl o kávě, tak jste malinko vedle i když se náš absťák přihlásil, bylo už na kavárny pozdě – ano v tomhle světě všechny důležité (nebo většina) podniky zavírají před setměním – Přesto jsme na Oranienburger strasse našli adekvátní a svým názvem příznačnou pomoc a to Berlin_Theke, která poskytla kofein v obstojné kvalitě a když říkám obstojné tak: “kam se hrabe Bittner… to se nedá srovnat!”, jak s oblibou říkáme: “kdyby na každým rohu byla takováhle káva, tak coffeenáckové nemaj na co nadávat!”
A to byl konec tohoto báječného dne, vjemů bylo strašně moc a přeci jen cesta únavná, zabalili jsme to v Die Fabrik, což je asi nejlepší hostel na světě svěťoucím (že je to můj první hostel v životě na to nemá vliv) proč Vám ale povím zase jindy…