Jak jste nejspíš dobře předpokládali, bez kávy bych to dlouho nevydržel. Jenže kam když se mám učit? Osud mi přihrál do cesty Jirku Sládka, který má nově brew bar v sobotu na náplavce. Po zběžném naťuknutí, máš/dáš? Jsem si již běžel pro balíček. Při stoupání do schodů činžovního domu jsem si začal připadat opravdu nemístně, protože scenérie by nezasvěcenému jistě připomínala kontakt drogového dealera s odběratelem. Jirka mi doporučil “brutálně dobrou” Etiopii a na ní mám od poslední Bohemácké s kterou František Roháček zvítězil na Baristovi úplnou závislost! V Cafeteru jsem jí svého času měl jako Aero, Vacuum i Coldbrew. A jaká je od Johannese Bayera? Taková, že jsem si z ní za následující dopoledne udělal pět aeropressů! Možná i kvůli tomuhle časovému záděru u mletí, nebo kvůli pozdější roztěkanosti to u státnice nevyšlo. Ale ještě mě čekají další tři takže nevěšme hlavu… jen to dneska chutná trochu hořkosladce:)